O vinařství Suský

Marek Suský pochází ze staré vinařské rodiny. Jeho dědečkem byl pan František Štambachr poslanec Ústavodárného národního shromáždění a rodák z Velkých Pavlovic, významný propagátor moderního vinohradnictví a vinařství a autor návrhu zákona pro studium zahradního inženýrství a zřízení zahradnické fakulty v Lednici na Moravě.

Vinařství rodiny Suských patří ke generaci vinařů zastávající trend výroby malých partií jakostních přívlastkových vín s výrazným vlivem vlastního rukopisu i zřetelným projevem kvalit velkopavlovické vinařské podoblasti. Rodinné vinařství zpracovává hrozny z vinic vynikající vinařské trati Staré hory u městečka Velké Pavlovice, které je srdcem velkopavlovické vinařské podoblasti známé především výrobou kvalitních červených vín. Na produkci červených vín je zaměřeno i naše vinařství.

Součástí vinařství je 2,5 ha vinic. A základem produkce kvalitních vín je odborná práce ve vinici. Při výrobě vín v našem vinařství se snoubí moderní technologické poznatky s tradicí. Hrozny bílých odrůd jsou zpracovány čistě a citlivě technologií řízeného kvašení a následnou batonáží a u červených odrůd též dlouhodobou macerací rmutu trvající několik týdnů. Vína dále zrají v dubových sudech ve stabilních klimatických podmínkách sklepu pocházejícího ze 16. století.

Na tradici je zaměřena i odrůdová skladba zpracovávaných hroznů. Vždyť odrůdy Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Modrý Portugal i Frankovka byly doloženy jako nejrozšířenější na území Moravy již v roce 1883. V poslední době se snažíme produkci rozšířit o odrůdy André, Aurélius a Agni které světlo světa spatřili poprvé ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích a Cabernet Morávia typická svojí výraznou chutí a při dobrém dozrání hroznů i výrazně temně rubínovou barvou.
Marek Suský je aktivním členem spolku velkopavlovických vinařů prezentujících se řadou vinařských, sportovně turistických a kulturních akcí pro širokou veřejnost, které stojí za zhlédnutí.

Faktické informace

roční produkce lahvového vína : cca 12 000 lahví

vinice: 2,5 ha v prestižní trati Staré hory v katastru vinařského města Velké Pavlovice
Pěstované odrůdy bílé:

• Veltlínské zelené
• Rulandské bílé
• Cuvée Suský bílé (Rulandské bílé, Veltlínské zelené, Tramín, Neuburské)

Pěstované odrůdy červené:

• Modrý Portugal
• Svatovavřinecké
• Zweigeltrebe
• André
• Frankovka
• Rulandské modré
• Cabernet Morávia
• Cuvée Suský červené (Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe)

možnost řízené degustace s výkladem:

• prohlídka sklepa
• řízená degustace vín dle aktuální nabídky
• maximální délka akce 2 hodiny
• cena 200,- Kč na osobu

exkurze do vlastních vinic s výkladem

Vinice

Rodinné vinařství zpracovává hrozny z 2,5 ha vinic vynikající vinařské trati Staré hory u města Velké Pavlovice, které je srdcem velkopavlovické vinařské podoblasti známé především výrobou kvalitních červených vín. Na produkci především červených vín je zaměřeno i naše vinařství.
Velké Pavlovice jsou vinařským městečkem s dlouhodobou tradicí. Počátky pěstování vinné révy zde sahají do 14. století. Příznivé klimatické i půdní podmínky, dlouhá tradice a ideální poloha předurčili město k tomu, aby se stalo centrem nejproduktivnější vinařské oblasti v České republice. Klimatické podmínky ohraničují k jihu obrácené svahy Ždánického lesa, pozvolna přecházející do úrodné roviny. Město je chráněno před severními větry a otevřeno větrům jižním a slunečním paprskům. Sedmdesátiletý průměr ročních teplot činí téměř 10 ° C, čtyřiačtyřicetiletý průměr hodin slunečního svitu je 1,871 hod., přičemž v řadě let je počet hodin vyšší než 2.000.
Řez révy je prováděn na jeden tažeň o velikosti 8 – 10 oček a jeden záložní dvouoký čípek. Tím je zajištěno dobré rozložení letorostů na keři, jejich menší zahuštění a lepší mikroklimatické podmínky. Tato skutečnost je důležitá při ochraně révy, protože klade menší požadavky na chemickou ochranu rostlin. Tažeň je uvazován k vodícímu drátu vodorovně. V průběhu zelených prací jsou první dva listy na letorostech odstraněny a to umožní lepší proslunění i vzdušnost hroznů.
První ochranný postřik je veden do plného květu. Tím dojde k částečnému sprchnutí květů a omezení počtu bobulí na jednotlivých hroznech.
Všechny naše vinice jsou zatravněny a porost několikrát ročně sekán. Zatravnění je důležité nejen z důvodů zadržení vody v půdě, ale i kvůli zpevnění povrchu a umožnění dostupnosti vinic pro zelené práce či ochranu rostlin.

Kategorie vín

DLE OBSAHU CUKRU

Suché: 0 – 4 g zbytkového cukru v litru.
Polosuché: 4 – 12 g zbytkového cukru v litru.
Polosladké: 12 – 45 g zbytkového cukru v litru.
Sladké: minimální obsah 45 g zbytkového cukru v litru.

DLE BARVY

Bílé víno: Vyrábí se z bílých, růžových nebo modrých hroznů révy vinné. Bílé víno z modrých hroznů se nazývá klaret. Hrozny se lisují ihned bez předchozího pomletí.
Růžové víno: Vyrábí se z modrých hroznů bez nakvášení. Hrozny se lisují několik hodin po pomletí, nebo se brzy po pomletí oddělí část moštu od slupek scezením či lisováním.
Červené víno: Vyrábí se z modrých hroznů nakvášením. Hrozny po pomletí kvasí několik dnů až týdnů spolu se slupkami a zpravidla se lisují až po dokvašení.

DLE TŘÍDY A DRUHU

STOLNÍ VÍNO

Vyrábí se z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 11° NM. Nesmí se označovat názvem odrůdy.
Zemské víno:Vyrábí se z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 14° NM. Je možné jej označit názvem odrůdy pokud je údaj „Moravské zemské víno“ uveden ve dvojnásobné velikosti.

JAKOSTNÍ VÍNO

Jakostní víno odrůdové:Vyrábí se z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 15° NM. Označuje se názvem odrůdy.
Jakostní víno známkové:Víno smí být vyráběno smísením jakostních vín odrůdových. Název vína si může výrobce zvolit podle vlastního uvážení.

JAKOSTNÍ VÍNO S PŘÍVLASTKEM

Nesmí se doslazovat cukrem.
Kabinetní víno: vyrábí se z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 19° NM.

Pozdní sběr: vyrábí se z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 21° NM.

Výběr z hroznů: vyrábí se z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 24° NM.

Výběr z bobulí: vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27° NM.

Výběr z cibéb: vyrábí se z vybraných přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32° NM.

Ledové víno: vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotě – 7 °C a nižší, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27° NM.

Slámové víno: vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či zavěšeny na drátech či sítích ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27° NM.

* Počet stupňů NM (normalizovaný moštoměr) = množství kg cukru ve 100 kilogramech moštu.

Odrůdy révy z našich vinic

RULANDSKÉ BÍLÉ – Pinot blanc

Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského modrého, pochází z Burgundska a jen tam se může označovat jako „Burgundské“. U nás se pěstuje od nepaměti, ale nejpozději od dob Karla IV. Původně se jmenovalo Roučí bílé. Víno je zelenožluté barvy s nenapodobitelnou chlebnatou chutí a vůní. Je to elegantní víno s Dlouhou dochutí, s jemnou vůní po květinách, chlebové kůrce, lískových oříšcích a hruškách. Zráním získává zvlášť vysokou kvalitu a plnost.

VELTLÍNSKÉ ZELENÉ – Grüner Veltliner

Tato odrůda pochází pravděpodobně z Rakouska, kde je podobně jako u nás nejrozšířenější odrůdou. Má v sobě také geny Tramínu. U nás se dříve označovalo jako Bělošpičák, nebo Muškatel. Víno je barvy žlutozelené až zlatavé, chuti pikantně svěží s příjemnou kyselinkou, kořenité, ovocně medové se sametovou dochutí. Vůně je lipově medová až mandlová. Oblíbené a příjemně pitelné víno.

ANDRÉ

Odrůdu vyšlechtil v roce 1961 ing. Horák křížením Frankovky a Svatovavřineckého ve Velkých Pavlovicích. Nazvána byla na počest Ch. K. Andrého (1763-1831), který v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě. Víno je intenzivně tmavě červené s granátově fialovým nádechem, vysoce extraktivní, s plnou tříslovitou a harmonickou chutí. Svým charakterem se blíží jižním vínům.

CABERNET MORAVIA

Odrůdu vyšlechtil v Moravské Nové Vsi p. Glos křížením odrůd Zweigeltrebe a Cabernet franc. Víno je podobné Cabernetu Sauvignon s intenzívně fialově červenou barvou, harmonické, příjemné kořenité chuti a s vůní červeného bobulového ovoce.

FRANKOVKA – Lemberger, Blaufränkisch

Tato odrůda se pěstuje od nepaměti a snad pochází z Dolního Rakouska nebo Chorvatska. Ve velkopavlovickém regionu jsou pro její pěstování velice příznivé podmínky. Vůně i chuť Frankovky představuje několik podob – mladé víno je tvrdší, avšak široké, plné, jež zráním získává výrazné a lahodné chutě i vůně, připomínající čerstvý hrozen, jádra peckovin, mokrou slámu, nebo se setkáváme s extraktivními jemně kouřovinovými višňovými i malinovými tóny. Víno má zářivou granátově červenou barvu.

MODRÝ PORTUGAL – Blauer Portigieser, Portugieser Blau

Portugalský původ této odrůdy není jednoznačný. K nám se dostal v 18. století z Rakouska. U nás bylo dříve nejpěstovanější modrou odrůdou. Dává kvalitní, tělnaté, lahodné víno, intenzívní rubínové barvy s nižším obsahem kyselin. Vůně vína zahrnuje květnatý až jemně kořenitý tón. V chuti lze rozpoznat lesní ovoce a jemnou, lehčí tříslovinku. Příjemně pitelné víno, které vybízí k dalšímu doušku.

RULANDSKÉ MODRÉ – Pinot Noir

Tato odrůda je rozšířena po celém světě. Téměř všude nese původní francouzský název Pinot noir, v Itálii Pinot nero, v Německu Spätburgunder a v Rakousku Blauer Burgunder, Crni burgundac na Balkáně, Kisburgundi v Maďarsku. U nás se původně nazýval Roučí modré. Francouzský název Pinot má základ ve slově Pin což znamená šiška, protože jeho malé hrozny připomínaly šišky jehličnanů. Genovou analýzou se zjistilo, že má původ v odrůdách Mlynářka (Pinot meunier) a Tramín. Pravděpodobně se jedná o nahodilé přírodní křížení. Do Čech jej dal dovézt císař Karel IV, kde se nejprve pěstoval v okolí Mělníka. Vůně mladých vín připomíná ostružiny, jahody a černé třešně. Později se ve vůni objevují tóny tlejícího listí, hořícího dřeva, sušených švestek a povidel. V chuti je víno velmi zajímavé, plné s velmi jemnou tříslovinkou a nízkými kyselinami. Barva je zpravidla světle rubínová až cihlově červená se zlatavým okrajem. Takové víno lze archivovat mnoho let.

SVATOVAVŘINECKÉ – Saint Laurent

Pravlastí této odrůdy je patrně Francie, kde se od nepaměti pěstuje hlavně v Alsasku. Podle genetické analýzy je příbuzná s burgundskými odrůdami. Na Moravu proniklo ve 40. letech 20. století. U nás je nejrozšířenější modrou odrůdou. Dává víno tmavě červené barvy temného granátu s odstínem až do Fialova, s jemnou svěží vůní a plnou až sametovou chutí, připomínající vařená povidla, černý rybíz nebo sušené ovoce, doplněné příjemnou tříslovinkou.

ZWEIGELTREBE

Odrůda byla vyšlechtěna v 30. letech 20. století v Rakousku F. Zweigeltem křížením odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Je více podobná Frankovce. V 60. letech se začal pěstovat i na Moravě. Víno má jemnou vůni, příjemnou tříslovinku, ovocný buket a středně temnou červenou barvou. Zráním víno získává intenzivní harmonickou chuť a plnost. Poslední dobou jeho obliba roste.

	Rulandské bílé Víno: vyzrálé,harmonické,plné a bohaté na extraktivní látky. Barva světle zelenožlutá,vůně mandlová
	Neuburské Víno: vypěstované na chráněném jižním svahu, vysoce jakostní s dostatečným extraktem a nižšími kyselinami.Světle zelenožlutá barva,vůně neutrální chuť jemně nahořklá po vanilce.
	Veltlínské zelené Víno: typické harmonické s jemnou vůní po banánech, mírně nahořklé sauvignonový typ.
	Svatovavřinecké Víno: tmavě červená granátová barva,ovocná,višňová vůně jemná tříslovitá chuť do švestek.
	Frankovka Víno: typické plné, kořenité rubínové, příjemně drsné. Vůně a chuť skořicová.

Kde se vzalo víno

Většina vědeckých studií klade počátky pěstování révy vinné do oblasti kolem Kaspického moře. Odtud se rozšířilo do Malé Asie, Íránu, Číny a Indie. Postupně se pěstování révy vinné rozšířilo do severní Afriky, později i do Evropy.

V Egyptě bylo víno vyráběno dle dochovaných záznamů z hrobek faraonů již 3200 let před naším letopočtem. Víno, dar boha Osirise, bylo považováno již v té době ze velmi významný a ušlechtilý nápoj jehož výrobě a uchování byla věnována velká pozornost.

Nejstarší doklady o vinařství na území České republiky pochází z dob vlády římského císaře Proba (276-282), který zrušil zákaz výsadby vinic v římských koloniích za Alpami. Z této doby pochází i zbytky opěrného bodu římské posádky z Vindobóny (dnešní Vídeň) „Legio Decima Gemina, Pia Fidelis“. Při vykopávkách zděných budov vojenské stanice desáté legie u bývalé obce Mušov u Mikulova byly nalezeny důkazy o pěstování révy vinné v okolí vojenského tábora. Nálezy vinařských nožů a jiného vinařského nářadí jsou po celé jižní Moravě četné.

Počátky českého vinařství se vztahují podle pověsti k roku 892, kdy kníže Bořivoj slavil narození svého syna Spytihněva a byl k této příležitosti obdarován moravským knížetem Svatoplukem sudem výborného moravského vína. Bořivojova žena Ludmila okusila vína a požádala o kamennou misku, v níž obětovala trochu vína bohyni úrody Krosně:…. i nepršal jest před tím žádný déšť po tři měsíce, a jakž toto učinila, té noci spadl hojný déšť na zemi. I zvěděli a tak pravili všichni, že skrze oběť toho vína jich země svlažena byla…. Kněžna Ludmila pak přála rozvoji vinařství a na první vinici založené v Nedomicích u Mělníka se zaučoval tajům výroby vína i její vnuk Václav.

K většímu rozšiřování vinic dochází v období Velkomoravské říše. První dochovaná písemná zmínka o vinicích na Moravě však pochází až pochází z roku 1101 a nachází se v zakládací listině benediktýnského kláštera v Třebíči, který byl obdarován několika vinicemi.

Svůj nesporný vliv na rozvoj středověkého vinařství mělo i násilné zavádění křesťanství v nekřesťanských obcích na území našeho státu v 11. – 13. století. Právo výsadeb vinic, výroby vína a jeho šenkování, jako i zproštění určitých závazků vůči panovníkovi bylo udělováno, nebo umožněno výhradně křesťanům. O likvidaci nejen vinic, ale celých vesnic z důvodů nedovoleného pěstování révy vinné existuje řada dokladů.

Známy jsou i legislativní kroky českých králů ze 14. století jimiž byla řešena obchodní válka mezi vinaři z Mělníku a Litoměřicka při nichž byly několikrát vypleněny nejen vinice, ale i obě města. Po jednom takovém útoku zůstalo dle dochovaných zpráv na Mělníce naživu pouhých 59 obyvatel. Uchování vinařsko-vinohradnických vědomostí tak bylo bez písemných záznamů a návodů velmi obtížné. Mnohem obtížnější však byla obnova boji, nebo morovými epidemiemi zničeného vinařství.

Na Moravě byl asi nejvýznamnějším sporem boj mezi moravskými a rakouskými výrobci vín, který rozřešilo až roku 1325 nařízení krále Jana Lucemburského jímž bylo stanoveno přednostní právo čepování moravských vín od nové sklizně do velikonoc. Počátek prodeje mladých vín byl v době svátku sv. Martina. S tím to nařízením souvisí také jmenování prvních úředních ochutnávačů vín.

V druhé polovině 16. století se dostávají na Moravu novokřtěnci Habáni. Jejich působení se odráží i na vinařství. Pracovali při zakládání vinic, při hloubení sklepů, nechávali se zjednat za vinaře a zaváděli i nové způsoby pěstování révy, nové odrůdy a dosud neznámé způsoby ošetřování vína. V důsledku těchto změn došlo k dalšímu zlepšení kvality vín a to vyvolalo další obchodní válku s Rakouskem. Roku 1569 Ferdinand I. vyhověl na určitou dobu rakouským vinařům a zakázal dovoz moravských vín do Rakous. Moravský zemský sněm blokádu moravských vín odstranil tím, že v roce 1575 pohrozil zákazem dovozu rakouských vín a rovněž jeho transportem přes Moravu do jiných zemí. V tomto období vrcholného rozvoje bylo v nejintenzivnějších vinařských oblastech na Moravě asi 170 000 ha vinic.

Na konci 18. století trvala snaha o obnovu moravského vinařství po úpadku z doby třicetileté války. V roce 1789 bylo na Moravě napočítáno jen cca 17 000 ha vinic. Celkový výnos z vinic byl odhadnut na 256 784 hl vína, což bylo asi 15 hl z 1 ha, což představovalo optimální výrobu k poměru ke spotřebě. Podle jakosti zařadil Řehoř Volný moravská vína v roce 1784 takto: I. třída – vína ze Sedlce, Mikulova, Velkých Pavlovic, Popic a Dolních Dunajovic.

Další pokles viniční plochy způsobilo zavlečení révokaza (kořenová mšice), ten byl na našem území poprvé objeven roku 1890 v Šatově. Z Ameriky se k nám dostal nejen révokaz, který ničil původní vinice pravokořenné révy, ale i oidium (houbová nemoc rostlin) a na přelomu století rovněž peronospora, což jsou houbové choroby napadající listovou plochu a hrozny, proti nimž pomáhají jen pravidelné a během vegetace několikrát opakované postřiky.

V roce 1901 byla například založena první Státní a zemská révová školka ve Velkých Pavlovicích o původní výměře pouhých 0,60 ha. Bylo to v době kdy bylo nutno štěpovat a šlechtit révové sazenice které měly vystřídat ve vinicích pravokořennou révu podléhající stoupajícímu tlaku révokaza. První štěpy opustily školku v roce 1903. V roce 1904 byl postaven první stratifikační skleník.

Roku 1902 byli jmenováni první inspektoři vinařství, jejichž hlavní prací byl boj s révokazem a houbovými chorobami. Byly zakládány zemské i státní révové školky se stratifikačními skleníky a výsadbou podnožové révy. Tam se učili vinaři štěpování révy odolné proti révokazovi a výrobě takových štěpovaných sazenic pro nové výsadby vinic.

V roce 1901 byla například založena první Státní a zemská révová školka ve Velkých Pavlovicích o původní výměře pouhých 0,60 ha. Bylo to v době kdy bylo nutno štěpovat a šlechtit révové sazenice které měly vystřídat ve vinicích pravokořennou révu podléhající stoupajícímu tlaku révokaza. Tady musím uvést o co jde. Normálně se do země zapíchl prut révy a z něj pak vyrostla celá rostlina. Z Ameriky došla do Evropy mšice která vysávala mízu z révy dokud rostlinu úplně nezahubila. Révokaz zničil za dvacet let od přivezení do Evropy 95 % všech vinic v Evropě! První štěpy opustily školku v roce 1903.

V roce 1930 byla zaznamenána vůbec nejnižší rozloha vinic na Moravě. Bylo napočítáno 3 790 ha vinic.

V roce 1988 bylo při sčítání vinic v ČSSR zaznamenáno 45 000 ha vinic. Dnes je v České republice vysazeno jen necelých 20 000 ha vinic a z vín prodávaných v obchodech je jen přibližně 30 % vín tuzemského původu. Oproti dřívějším předpisům zákon z roku 1995 zavádí třídění vín podle dosažené kvality hroznů.

Vinařství je pěkná a namáhavá práce a na trhu je jen málo vín z Moravy a Čech, proto je třeba si našich tuzemských vín vážit.

Doporučujeme k jídlu

K bílému masu: Veltlínské zelené, Cuvée Suský bílé

K těžkým masitým pokrmům: Frankovka, André, Modrý Portugal, Cuvée Suský červené

Ke zvěřině: Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Cuvée Suský červené

Ke slavnostním příležitostem: Rulandské bílé, Frankovka, Cabernet Moravia, Rulandské modré

Ke sladkostem: Cuvée Suský bílé, Svatovavřinecké – rosé

K sýrům: Rulandské bílé, Veltlínské zelené, Modrý Portugal, Svatovavřinecké

www.vinozvelkychpavlovic.cz

Stránky profesního sdružení velkopavlovických vinařů „Víno z Velkých Pavlovic“. Informace o vinařích, vínech a pořádaných akcích ve Velkých Pavlovicích.

www.velke-pavlovice.cz

sránky města Velké Pavlovice. Zde naleznete spoustu zajímavých a užitečných informací o městě, ubytování ve městě, pořádaných akcích, nabízených službách atd.

www.velkopavlovicko.cz

průvodce Velkopavlovickou vinařskou podoblastí. Užitečné informace týkající se pořádaných akcí, ubytování, nabízených služeb apod.

www.forummoravium.cz

občanské sdružení Fórum morávium je pořadatelem uznávané stejnojmenné soutěže vín a také soutěžní přehlídky Promenáda červených vín.

www.vinnysklep.cz

malá encyklopedie moravských a českých vín. Spousta informací o vinařích, vínech, vinařských akcích apod. Magazín o víně.

www.vinarskyobzor.cz

odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem.

www.vinarskecentrum.cz

národní vinařské centrum včetně stálé expozice Salonu vín České republiky.

www.woodcraft.cz

občanské sdružení na jejichž stránkách se dozvíte nejen o sympatických volnočasových aktivitách.

Aktuální fotogalerii naleznete na adrese

vinosusky.rajce.idnes.cz